100ks.cz
Vidíte 69 z 69 produktů
Ani zlatý plot nezabrání nebezpečně ladným květům, kterým se přezdívá andělské nebo ďáblovy trumpety, vtáhnout nás do jejich podmanivého, jedovatého i opojného světa.
Je opakování těch samých činností, návyků a chování omezující, nebo se můžeme repeticí učit a zlepšovat? Záleží na úhlu pohledu.
Otec jako dělník, umělec i performer, usilující, triumfující i selhávající hrdina vlastního světa.
Do kreseb krajin, které pocházejí z výletů Jirky na Kokořínsko a do okolí Černošic zasadil David sošku Venuše, a nastínil tím spojení mezi ženským principem a přírodou, nebo naopak jen umělou karnevalovou kulisou a maskou.
Dětské papírové skládačky umístěné do ptačího hnízda, ne nepodobného ženskému lůnu. Osamělost a naivita každé živé bytosti, která se staví na vlastní nohy.
Katastrofický vír nebo osvobození od materiálních potřeb? Rozhodněte se sami.
Příběh touhy vyšplhat se na kariérní vrchol přes trosky kolabujícího systému.
Předimenzované rostliny a květy plné melancholie, romantiky i nadsázky by mohly sloužit i jako ilustrace básní K. H. Máchy.
Niklova orchidej, tato královna mezi květinami, spojuje nevinnost i sexualitu. Její realistické provedení je uměleckou hrou s obojím.
Abstrahovaná malba květiny v podání Petra Nikla nám připomíná, že pokud opustíme cestu racia a budeme se raději dívat, cítit a prožívat, třeba se naučíme něco, co nám v hodinách biologie určitě neřeknou.
Fiktivní koláž jako oční klam nastražený na diváka - zamilovaná vzpomínka na oceán a jeho blahodárnou sílu.
Metafora globálních strachů, které máme všichni v sobě, ať chceme, nebo ne. Koncept žraločí Lorenziniho ampule přenesený do geopolitické roviny.
Poetická krajinomalba z prostředí Vysokých Tater - silný zážitek jaký dokáže připravit jenom příroda a umění.
Jedno z největších jmen současné umělecké scény, rekordy v návštěvnosti výstav, instalace ve veřejném prostoru, které obdivuje celý svět, ale tento generátor snů je jen pro vaši stěnu.
Ztrácení se v opuštěných klášterech, v magické i melancholické krajině, v davu zpocených těl na hudebním festivalu. Beznadějná romantika. Únik i cesta ven, to vše je začarováno do obrazu Anežky Hoškové.
Ani zlatý plot nezabrání nebezpečně ladným květům, kterým se přezdívá andělské nebo ďáblovy trumpety, vtáhnout nás do jejich podmanivého, jedovatého i opojného světa.
Dívka v krajině, která se cítí bezpečně, uvolněně a snad i radostně, přestože je trochu zastřená a vybavená do deště.
Propojení a spojení protikladů. Jako černá a bílá, jin a jang, i v uvědomění svých rozdílů se snaží spojit.
V hravosti a popkultuře schovaná kritika společnosti od absolutní slovenské malířské špičky a skutečného současného umělce s názorem.
Vzpomínky z dětství spojené s krajinou. Děti běží za kombajny a ztrácí se rodičům v obilí, které má stejnou barvu jako jejich vlasy.
Soustředění na hru. Monochromní vzpomínková etuda, v níž proces vzpomínání odpovídá zároveň určitému stavu zkreslení a deformace.
Přírodní řády i zdánlivě nepodstatné detaily nebo chyby všude kolem nás přeložené do abstraktního a originálního výtvarného jazyka.
Instalace z předmětů a ústřižků přemalovaná na plátno. Hra s prostorem, světlem, představivostí a formou.
Efemérní astrální bytost vznášející se nad “tekutou” krajinou mysli. Pouštní výjev v bezčasí, který je otevřený interpretaci.
Je opakování těch samých činností, návyků a chování omezující, nebo se můžeme repeticí učit a zlepšovat? Záleží na úhlu pohledu.
Smrtka Jana Vytisky oblečená ve folklórním kostýmu jedoucí na plný plyn na motorce nám ukazuje jak se nebát podívat se smrti do očí, a konečně se díky tomu cítit naživu.
Divoká i uklidňující geometrická abstrakce se zakódovaným textem, který pobízí k tomu, abychom se naučili formulovat si svá přání.
Otec jako dělník, umělec i performer, usilující, triumfující i selhávající hrdina vlastního světa.
Do kreseb krajin, které pocházejí z výletů Jirky na Kokořínsko a do okolí Černošic zasadil David sošku Venuše, a nastínil tím spojení mezi ženským principem a přírodou, nebo naopak jen umělou karnevalovou kulisou a maskou.
