Vladimír Houdek na 100ks
Tvorba Vladimíra Houdka byla nepřehlédnutelná už v době jeho studií na pražské Akademii výtvarných umění. Už tehdy ho fascinovala geometrie, abstraktní pozadí a tvarové hry, ze kterých zatím ještě vystupovaly figurativní postavy. Ty se postupně z obrazů vytratily a geometrické tvary se staly Houdkovou dlouhodobou fascinací. Černé kruhy na šedém nebo hnědém pozadí, jako šamanská zrcadla světa uvnitř i vně. Geometrie jako prostředek zkoumání někdejších uspořádání světa nebo naopak uvažování o utopických scénářích budoucnosti. Posvátná geometrie, zobrazující základní stavební kameny vesmíru a veškeré existence. Abstrakce v podání Vladimíra Houdka nikdy není prázdná, naopak by se dalo říct, že v sobě obsahuje úplně všechno.
V posledních letech se do Vladimírových obrazů opět vrací figurativní motivy, ale už zcela jinou formou. Pro Houdka typické hutné vrstvy barvy, které při pohledu na obraz zboku působí skoro sochařsky, autor prolíná s figurativními kolážemi a motivy volně navazujícími na surrealistickou tradici – fragmenty těl nebo masky z různých kultur dokreslují jakési teatro mundi, divadlo světa, které se odehrává na těch pečlivě komponovaných geometrických rastrech a rozpohybovává jejich tichou dokonalost.
Karina Kottová, kurátorka