Ženská tvář

Patrik Hábl (1975, Zlín) patří k nejvýraznějším českým malířům současnosti. Vystudoval UMPRUM v ateliéru Pavla Nešlehy, v roce 2025 tam byl jmenován profesorem. Je členem Umělecké besedy a sdružení Hollar.

Jeho plátna vstoupila do Národní galerie, do Anežského kláštera i do akademického kostela Nejsvětějšího Salvátora. V Centru současného umění DOX proměnil poslední patro v kapli. Pracuje s předními architekty: jeho malby jsou součástí paláce Drn a paláce Špork Stanislava Fialy, Parku Palmovka od Aulík Fišer architekti a Vinařství Lahofer ve Znojmě od Chybík+Krištof architekti, kde malby s názvem Vrstvy pokrývají celé klenby.

Má za sebou přes sto samostatných výstav, mimo jiné v Miláně, Kjótu, Grazu a Mnichově, a účast na čtvrtém a šestém Pekingském bienále. Je držitelem Waldesovy ceny a Europol Art Award. Jeho díla jsou ve sbírkách DOXu, Europol HQ Collection v Haagu, Diözesanmuseum v Grazu, Alšovy jihočeské galerie, Severočeské galerie v Litoměřicích a Oblastní galerie v Liberci.

Jako jeden z mála žijících českých malířů se opakovaně objevil ve světovém výběru současného umění londýnských aukčních síní Sotheby's a Christie's, po boku jmen jako Damien Hirst nebo David Hockney.

Na podzim 2025 představil v barokní konírně Toskánského paláce pod záštitou Ministerstva zahraničních věcí rozsáhlou výstavu Immortāles.