Kateřina Šedá vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Vladimíra Kokolii. Absolvovala řadu zahraničních stáží a rezidencí, mimo jiné například v ISCP v New Yorku, MACRO v Římě nebo v CNEAI v Paříži. Je držitelkou finské TAKU Production Prize nebo rakouské Essl Art Award. Za knihu Brnox získala Cenu Magnesia Litera a dále získala cenu Architekt roku. Realizovala sólovou výstavu v Tate Modern v Londýně a mnohé další. Vystavovala také na Biennale di Venezia, na Manifesta 7 nebo na Documenta 12 v Kasselu.
Když se v roce 2005 stala laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého, lidé se dohadovali, jestli to, co Kateřina Šedá dělá, je vůbec umění. Dnes je u nás i v zahraničí jednou z nejznámějších současných umělkyň. Dlouhodobě stojí v čele žebříčků, je držitelkou zahraničních uměleckých ocenění, vystavuje v předních mezinárodních institucích, na prestižních bienále a přehlídkách. Neztrácí přitom smysl pro humor a radost z práce s různými komunitami - často jsou to lidé z vyloučených lokalit nebo lidé žijící v sociální izolaci, může to ale být i autorčina rodina nebo obyvatelstvo rodné Líšně. Její díla jsou založená na komunikací, propojování a mezilidských vztazích. Často mají za cíl vyvést jednotlivce nebo celé komunity z letargie a sociální izolace. Tak například komise složená z členstva rodiny Šedé hodnotí diplomové práce na Akademii výtvarných umění, nebo obyvatelstvo celé vesnice synchronizuje svoje aktivity - chodí ve stejný čas na nákup, vaří, zametá před domem nebo jde na pivo. Její ikonická výstava v britské Tate Modern představila 80 obyvatel Bedřichovic i s jejich běžnými činnostmi v centru Londýna, a tak se moravská vesnička dočasně proměnila v Bedřichovice nad Temží.