Kurt Gebauer (*1941) je sochař, malíř a pedagog, jedna z nejvýznamnějších osobností českého sochařství druhé poloviny 20. století. Jeho díla zabydlela český veřejný prostor jako málokterá jiná: Srdce pro Václava Havla u Národního divadla v Praze, obří Trpaslíci z osmdesátých let, Děvče na židli v Ostravě-Hrabůvce, bronzový Mozart před brněnskou Redutou i zrcátkové ceny TýTý. Po sametové revoluci převzal sochařský ateliér na pražské UMPRUM, přejmenoval ho na Ateliér veškerého sochařství a přes dvacet let v něm formoval současnou českou sochařskou scénu. V roce 2020 mu Národní galerie Praha uspořádala ve Veletržním paláci rozsáhlou retrospektivu a Česká akademie vizuálního umění ho vyhlásila Umělcem roku; za rok 2025 ho uvedla do své Síně slávy. Jeho práce jsou zastoupeny ve sbírkách Národní galerie Praha, Muzea umění Olomouc nebo antverpského muzea Middelheim, kde jeho socha stojí mezi pracemi Rodina, Moora a Caldera.
