Tříštění entit

Obraz je jedním z šestice velkoformátových abstraktních pláten, které jsem maloval od konce roku 2019 do 2021. Když pracuji na díle, které nemá předem stanovený námět, průběh malby je od samotného počátku velkým dobrodružstvím. Zvykl jsem si to pro sebe nazývat procesem korigované náhody, kdy jako tvůrce vedu s plochou obrazu dialog. Ten vypadá tak, že kladu-li na obraz plochy barev, tak se jimi utváří kompozice, která ke mě promlouvá a já jí nazpět odpovídám dalšími a dalšími tahy štětce. Tento dialog trvá pokaždé rozličně dlouhou dobu a výsledný obraz je také pokaždé jiný, ale přesto mají, se mi zdá, moje obrazy nějaký společný jmenovatel a tím bude patrně moje psyché, bez níž by bylo dílo formální a marné. U tohoto způsobu tvorby obrazu je mimo samotného procesu zajímavý též konec. Rozpoznám jej tak, že v momentě, kdy je obrazová plocha natolik vyplněna vztahy ploch a barev, že už by každá další následující skvrna barvy celkovou plochu díla spíše komplikovala než harmonizovala, malba se tím pro mě uzavírá a už mě nepustí do sebe.

Michal Ožibko na Instagramu